Národopisný soubor a dětský národopisný soubor Vrčka

Lije jako z konve, zhaslo nám světlo a z venku se ozývá divná písnička…ještě jsme zahlídli vílu, která hrála na flétnu. Venku už jsme ale našli jen dohořívající svíčky, prázdné pytlíčky a „vzkaz“. Proč na tom papíře ale nic není? Připalujeme si prsty nad hořící svíčkou, a pak i nad sporákem a písmenka se objevují. Už to víme, nebyla to víla, ale bohyně Vesna. Potřebuje, abychom jí pomohli přemoct její zlou sestru Moranu, která jí brání usednout na trůn…to proto je taková zima. Jdeme se na to vyspat a zítra něco určitě vymyslíme.

Ráno jsme našli mapu, podle které vyrážíme hledat živou vodu. Z vesela vyrážíme na výšlap ke studánce. Cestou zjistíme, že je situace ještě horší, než se ze začátku zdálo - živá voda se nekoná. Všude je plno bahna. Vesna vážně potřebuje naši pomoc!

Postupně jsme vyplnili plno úkolů, ale jeden pořád zbývá. Chybí něco na vrcholek rozbitého žezla… Slepujem si prsty škrobem, rozpatlanýma novinama… A je to. A vypadá to jako sluníčko. Ještě usušit, obarvit, a doufat, že Vesna bude taky spokojená a že se naše obří ozdoba do té doby nerozpadne:).

Vesna v noci vážně přišla a odměnila nás za to, že jsme jí pomohli. I sestra Vesny, Živa, nám za pomoc nabízí odměnu - ohňovou noc…nic ale nebude zadarmo. Vyrážíme zase na výšlap, ze kterého je třeba donést kouzelné byliny i magický kámen. Pomocí kouzel se nám nakonec podaří rozdělat obří vatru.

Ranní zpráva je na cucky a po složení vidíme, že máme problém, Perun se na nás zlobí, že se montujem do sporu Morany a jejích sester a proto celou noc lilo jako z konve. Musíme si ho udobřit. Zbrojíme …a jde se na kance. Zápalná oběť snad Peruna obměkčí. Nakonec všechno dobře dopadlo - kanec (z papundeklu) po zásahu schopných pyromanů konečně hoří a naše putování končí. Tak zase za rok!

Fotografie: